6. díl na téma ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – Pracovní neschopnost

6. Životní pojištění - 01

5)            Ačkoliv to zákony stále mění a někdy komplikují, v případě pracovní neschopnosti člověk jištěn je. Není to žádná sláva, ale bez prostředků nezůstane. Ale co když to trvá dlouho, a co když je člověk OSVČ, která žádnou nemocenskou nepobírá? Pak už mohou být výpadky příjmů nepříjemné velmi! I na to se dá pojistit. Existují dvě kategorie pracovní neschopnosti – je možné vybrat si jednu z nich, nebo je kombinovat:

                a) Pracovní neschopnost následkem úrazu.

                Je výrazně levnější, protože pravděpodobnost pojistné události je nižší, než

                b) Pracovní neschopnost následkem nemoci.

                … ta může být až dvakrát tak drahá, protože pojistné události z této příčiny tak časté nejsou. Kombinací obou rizik se však obě pojištění zlevní. Je to pojištění na:

                c)       Pracovní neschopnost následkem úrazu a nemoci dohromady.

U některých pojišťoven je třeba se rozhodnout pro jednu z těchto variant, u jiných jedna podmiňuje druhou (třeba úraz je dodatkem k nemoci, bez které jej nelze sjednat).

Jelikož toto pojištění kryje výpadky příjmů z výdělečné činnosti, ať závislé nebo nezávislé, je možné sjednat je jen v tzv. produktivním věku a pro osoby výdělečně činné. Tedy ne pro nezaměstnané nebo důchodce, pokud pobírají pouze důchod. Proto je možné sjednat je pouze mezi 15. a 60. – 65. rokem věku. Pokud není domluveno jinak, v 60 nebo 65 letech pojištění zaniká.

Tato dávka je denní.

Další okolností, na kterou je třeba myslet už při sjednávání, je, že celková částka s plnění + další nemocenské, (plat, plnění od jiných pojišťoven …) nesmí přesáhnout výši doloženého měsíčního příjmu. Ten se ale zkoumá většinou až tehdy, pokud si pojistník sjedná denní dávku na 500,- Kč a více. Obvyklejší je pohybovat se od 100,- do 300,- Kč. Výši pojistné částky tak pojistník určuje podle svých příjmů z výdělečné činnosti – měla by to být odhadem částka, o kterou se mu běžné příjmy během dlouhodobé pracovní neschopnosti sníží.

Dále je třeba určit, co je to „dlouhodobé“? Je možné pojistit se už na první den neschopnosti, ale takové pojištění je výrazně dražší. Běžnější je pojistit se až na neschopnost, která přesáhne dva týdny. Ale můžete se pojistit na pracovní neschopnost až po 4. nebo 8. týdnu pracovní neschopnosti. Takový odklad je potom levnější. Ale lze je také kombinovat: sjednáte-li si pojištění na pracovní neschopnost po 4. i 8. týdnu, bude pojistné dražší, ale od 8. týdne bude vyplácená částka dvojnásobná. Plní se ale maximálně 365 dní.

Nárok na plnění tedy vzniká až tehdy, když pracovní neschopnost přesáhne smluvenou dobu. Pak je ale vypláceno i za dny, které této době předcházely. Plněním pojištění ani povinnost platit pojistné nezaniká.

I zde jsou čekací (karenční) doby, o kterých jsme mluvili dříve – na plnění v případě nemoci je zpravidla nárok třeba až od 3 měsíců po sjednání, aby nedocházelo ke spekulacím. Naopak pracovní neschopnost následkem úrazu je bez tohoto opatření a plní se okamžitě. K pracovní neschopnosti pro těhotenství se pojišťovny staví různě – některé je mají ve výlukách jiné plní třeba jen tehdy, když žena otěhotní až půl roku od sjednání pojištění.

Pojistník musí (pokud mu to jeho stav dovoluje) nahlásit nejpozději do tří dnů od vzniku nároku pojistnou událost (je-li sjednáno pojištění od 15. dne, tedy do 18. dne pracovní neschopnosti) pojistnou událost pojišťovně nahlásit. Jinak si pojišťovny vyhrazují právo pojistné plnění snížit.

                Některé důvody pracovní neschopnosti jsou ovšem ve výlukách. Jde především o nemoci a úrazy, které vznikly před sjednáním pojištění nebo v důsledku úrazů a nemocí, které vznikly před tím. Zcela vyloučena je pracovní neschopnost následkem požívání návykových a psychotropních látek, včetně alkoholu. Bohužel, ani odvykací léčbu nelze jako pojistnou událost uplatňovat.

Velmi komplikované je to s duševními poruchami. Ty jsou principiálně ve výluce. Výjimkou jsou ale takové, které jsou následkem úrazu, k němuž došlo až po sjednání pojištění.

Tento typ připojištění je však v rámci konkurenčního boje mezi pojišťovnami nejčastějším předmětem úprav, jeho podmínky se občas mění. Proto také bývají rok od roku pro pojištěného výhodnější. Pojistná smlouva by proto měla být alespoň jednou za tři roky zrevidována a upravena, samozřejmě s ohledem na klientův stávající zdravotní stav.

I toto pojištění pomáhá pojištěnému splácet finanční závazky, především hypoteční a podobné úvěry.

Stejné je to i s výpadky příjmů, o kterých si povíme za týden, jako je pobyt v nemocnici.

Celý text ke stažení v pdf

5 Komentářů

  1. Pingback: 5. díl na téma ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – Trvalé následky úrazu

  2. Pingback: Životní pojištění? Nejde jen o smrt, ale o život!

  3. Pingback: 7. díl na téma ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – Pobyt v nemocnici

  4. Pingback: 9. díl na téma ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – Vážné choroby? … I to na nás číhá

  5. Pingback: 10. díl na téma ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – Zproštění od placení pojistného (finančních závazků).

Přidávání komentářů není povoleno.