2. díl na téma ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – Pojistné částky?

2. Životní pojištění - 01
Jak se mám rozhodnout mezi konstantní a klesající pojistnou částkou? Proč mezi nimi rozhodovat?

b) Smrt s konstantní pojistnou částkou (pč.).

Pojistník si stanoví ne jen, jaká částka a komu má být v případě jeho smrti vyplacena, ale i zda to má být částka, která byla sjednána, bez ohledu na to, po kolika letech od sjednání k pojistné události došlo – konstantní pč. (bude-li to např. 1 milion, obmyšlení pozůstalí dostanou milion, i kdyby pojištěný zemřel za rok, nebo za deset let od podpisu smlouvy), nebo má-li v průběhu let klesat. Konstantní pč. se sjednává hlavně pro zajištění pozůstalých, především rodiny. Je pochopitelně dražší, než verze s klesající pojistnou částkou.

c) Smrt s klesající pč.

Jak název produktu napovídá, znamená volba této varianty, že pojistná částka je rok od roku nižší, až je na konci pojistného období rovná nule. To znamená, že u konstantní pč. uzavřené na milion, zemře-li pojištěný ještě na konci pojistného období, dostanou pozůstalí milion. V případě klesající částky už nic. Je jasné, že tato varianta je levnější. Můžeme se však ptát, k čemu je vůbec dobrá, zda sleva stojí za tak nevýhodné plnění?

Tato varianta není určena pro zajištění pozůstalých, nýbrž jako doplněk k některým úvěrům, především hypotéčním. Pojistné je stanoveno na dlužnou částku, která se při pravidelném splácení rok od roku snižuje. Zde jde především o to, aby v případě úmrtí pojištěný splatil své závazky, které by jinak mohly přejít na pozůstalé. Většina bank zvýhodňuje nižší úrokovou sazbou poskytnutí úvěru takto pojištěným, aby si splacení úvěru zajistily.

Klesající pojistná částka má dvě varianty:

  • Lineárně klesající pč.:    plnění se sníží každoročně o pravidelnou částku, takže na grafech se jeví částka, jako linka od nejvyšší částky (1. rok) k nule v posledním roce pojištění. Tato varianta je levnější, než následující, nekopíruje však úplně přesně potřebu krytí dluhů a úvěrů, pro které je tento typ ŽP určen.
  • Anuitně klesající pč.:     klesá pomaleji (po křivce) v závislosti na vývoji úroků apod., takže kopíruje vývoj dluhu po splátkách přesněji, ale je o něco dražší, než předcházející varianta.

Volbou klesající pojistné částky je také možné zlevnit základní, povinné ŽP, pokud chce pojistník položit víc důraz na rizika. Většina pojišťoven však vedle základního pojištění smrti nabízí i doplňkové pojištění smrti, což umožní oba typy ŽP kombinovat, například chce-li pojistník zajistit jak rodinu, tak i splátky úvěru. Jedno pojištění pro případ smrti je pak možné uzavřít na konstantní částku pro pozůstalé, druhé s klesající částkou podle výše úvěru k zajištění splátek.

Pojistnou událostí je smrt následkem nemoci nebo úrazu během pojistného období, nebo dožití. U jiných příčin smrti než úrazem, bývá požadován alespoň dvouměsíční odstup od začátku pojistného období. Pojistná událost je vždy náhodná. Neplní se tudíž, způsobí-li si pojištěný smrt či zranění prokazatelně záměrně. Ve výluce je vždy sebevražda, ačkoliv některé pojišťovny plní i v tomto případě, ale jen za určitých podmínek, např. jedině u hlavního pojištěného a teprve po dvou letech od počátku pojistného období, a ne celou pojistnou částku.

V případě smrti pojištěného je možné uplatňovat nárok na pojistné ihned po vystavení úmrtního listu. Je potřeba nahlásit jeho osobní údaje, číslo pojistky a kopii úmrtního listu. Někdy bývá požadována i lékařská zpráva, zemřel-li pojištěný v 1. třech letech pojistného období. Pokud nebyly určeny obmyšlené osoby, je třeba čekat až na ukončení dědického řízení.

Vyplacením životní pojistky za smrt hlavního pojištěného pojistná smlouva zaniká.

Příště si povíme něco o zajištění důchodu pro pozůstalé.

Celý text ke stažení v pdf

2 Komentářů

  1. Pingback: Životní pojištění? Nejde jen o smrt, ale o život!

  2. Pingback: 1. díl na téma ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ – k čemu je dobré? – SMRT?

Přidávání komentářů není povoleno.